fbpx

„Hned po rozvodu se stěhuješ“ aneb jak se to má s náhradním bydlením pro partnera

Dnem rozvodu automaticky nekončí společné bydlení. V rámci institutu rodinné domácnosti manželů není možné od exmanžela či exmanželky očekávat, že si sbalí své kufry a hned odejde. Chrání ho totiž občanský zákoník. Podle něj má odcházející z partnerů právo na zajištění náhradního bydlení.

Prodej domu či bytu bez vědomí toho druhého také nepřipadá v úvahu. Pokud byste některou z těchto dvou podmínek porušili, můžete si rovnou shánět právníka.

Je ale nad slunce jasné, že společné žití po rozvodu není zrovna ideálním řešením. Proto jsem pro vás dal dohromady několik možností, jak se v případě rozvodu a „rozstěhování“ zachovat.

Prodej a odchod obou jako dokonalé řešení starostí

Často se stává, že se manželé při rozvodu zkrátka nemohou na ničem shodnout, ale nechtějí své spory o majetek řešit soudní cestou. Druhým případem bývá situace, kdy chtějí mít oba klid a začít nový život v úplně novém prostředí. Pak je tím nejlepším řešením, aby v domě nebo bytě nezůstal ani jeden z nich a přistoupili k prodeji a rozdělení si peněz na půl. V praxi se s prodeji nemovitostí při rozvodu setkávám velmi často, s touto problematikou mám již několikaleté zkušenosti.

Pokud chce jeden z vás doma skutečně zůstat, promyslete následující 3 řešení.

Ideální varianta: „Buďme rozumní, dohodněme se“

Jestliže se na tom, kdo v domácnosti zůstane a kdo půjde bydlet jinam, dohodnete, je to skutečně nejlepší možnost. Občanský zákoník vám nechá v případě dohody volnou ruku. I na vás samotných je, zda dohodu uzavřete jen ústně, nebo písemně. Za sebe ale rozhodně doporučuji druhou variantu. Je pro vás také větší jistotou? Pak do ní nezapomeňte zahrnout následující informace:

  • kdo z manželů bude výlučným vlastníkem nebo nájemcem domu či bytu,
  • podmínky vyklizení domácnosti odcházejícím partnerem (co a do kdy),
  • který z dvojice má případně nárok na náhradní bydlení,
  • datum a podpisy obou stran.

Když to neklape: „Já jsem tady doma víc než ty“

Existují i zaniklá manželství, kdy bývalí manželé stále bydlí v jedné nemovitosti. Někdy jim to vyhovuje, jindy čekají na vypořádání společného jmění manželů. Pravda, situace to není ideální, ale stává se. Častěji ale jeden z partnerů opustí společnou domácnost už před samotným rozvodem.

Co když se ale nemohou manželé v rozvodovém řízení dohodnout, kdo odejde a kdo zůstane? Pak je namístě přihlédnout k následujícím situacím:

  • Manželé mají stejná práva k bytu či domu – nejlepší by bylo se dohodnout. Nevyšlo to? Pak je možné obrátit se na soud, který za vás rozhodne o tom, kdo odejde. Počítejte s tím, že soud bude pohlížet mimo jiné na to, komu budou svěřeny do péče nezletilé děti. Pro ně bývá nejlepší zůstat v rodinné domácnosti, na kterou jsou zvyklé.
  • Jeden z partnerů má silnější právo k nemovitosti – ten, kdo je výlučným vlastníkem nemovitosti, by měl zůstat. Výlučné vlastnictví k domu nebo bytu vzniká darováním, dědictvím nebo nabytím ještě před svatbou, kdy má pak druhý z páru pouze právo v domácnosti bydlet.
  • Dům je rodičů, kteří stále žijí – ten, jehož rodiče dům vlastní, má větší právo zde zůstat.

Nejistota u nájemního bytu: „Jeden z nás odejde. Ale kdo?“

Tápete, jak je to s vystěhováním jednoho z manželů z bytu, za který platíte nájem? I tady je namístě řídit se tím, komu vzniklo nájemní právo dříve (např. před uzavřením manželství). Ten by měl v bytě i zůstat, pokud se manželé nedohodnou jinak.

Vzniklo-li nájemní právo k bytu manželům společně, lze se rozhodnout následovně:

  • Dohodnout se, kdo odejde – dohodu ideálně sepište písemně a oba ji podepište.
  • Požádat o pomoc soud – nemůžete najít společnou řeč? Pak to nechte na soudu. Ten rozhodne, kdo by měl společnou domácnost opustit a zda je potřeba obstarat náhradní bydlení odcházejícímu z partnerů nebo mu přispívat na bydlení. Přihlížet přitom bude nejen k tomu, kdo bude mít v péči nezletilé děti, ale i ke stanovisku pronajímatele.

Členství v družstvu: „Rozhodneme my, družstvo, nebo soud?“

U družstevního bytu je tomu jinak než u toho v nájmu. Pokud v bytě jeden z manželů žil už před svatbou, pak po svatbě oba sdílejí nájem, ale už ne členství v družstvu. Když družstevní podíl nebude v SJM, druhý z manželů nedostane nic. Po dobu manželství měl jen společné nájemní právo, to však s právní mocí rozvodu zanikne a soud může na návrh jednoho manžela toho druhého vystěhovat.

Majetkově je to však tak, že pokud je družstevní podíl ve společném jmění manželů, je třeba ho vypořádat – a potom bude postup podobný jako v případě vypořádávání nemovitostí, kdy soud o vypořádání SJM určí, komu bude družstevní podíl přikázán do vlastnictví, popř. určí náhradovou pohledávku druhému z manželů (krajní varianta je nucený prodej v dražbě). Družstva občas mívají ve stanovách, že je vyloučeno spoluvlastnictví družstevního podílu, což by bránilo soudu přikázat daný podíl do spoluvlastnictví obou manželů.

Náhradní bydlení, nebo vyplacení?

Náhradu bydlení můžete expartnerovi zajistit z vlastní vůle. Často o ní ale rozhodne soud. Vypořádat se s odcházejícím manželem můžete:

  • finančně – vyplacením částky, která se rovná např. polovině hodnoty společné nemovitosti,
  • příspěvkem na bydlení, výživným – není to příliš obvyklá forma vypořádání, ale v situaci, kdy se druhý není schopen sám živit, ji lze spravedlivě požadovat,
  • zajištěním náhradního bydlení – neznamená to, že hned musíte najít exmanželovi či exmanželce nový byt, ale je namístě alespoň předložit adekvátní nabídky volných bytů v inzerci nebo oslovit makléře, kterého seznámíte se svou situací a který vám pomůže najít vyhovující nemovitost.

Rozvádíte se? Oporu najdete v občanském zákoníku

Ten, kdo musí byt opustit, má oporu v legislativě. Na to nezapomínejte, pokud se to týká i vás. Dokud nemáte náhradní bydlení, nemusíte z domova odcházet.

Jedinou výjimkou, kdy opravdu musíte maximálně do roka odejít, je rozhodnutí soudu o tom, že na náhradní bydlení nemáte právo.

Když do hry vstupují děti

Základním předpokladem rozvodu je rozhodnutí opatrovnického soudu o tom, jak bude o nezletilé děti pečováno.

Získáváte do péče nezletilé nebo nezaopatřené děti? Pak můžete soudu navrhnout, aby rozhodl ve váš prospěch a mohli jste s nimi zůstat v dosavadní domácnosti. A to alespoň do doby, než dospějí a budou se moci samy živit.

Závěr

Pokud hledáte náhradní bydlení partnerovi, s nímž je rozvod na spadnutí, nebojte se obrátit na odborníka a svěřit se mu se situací. Určitě společně najdete nejlepší řešení.

Robin Dvořák

Realitní stratég a mentor

Samoprodejce i makléře učím chytré strategie, jak prodat rychleji, bezpečněji a za mnohem více.

Komentáře