Možná jste zrovna zdědili nemovitost a přemýšlíte, kolik budete muset zaplatit na daních. Bude to přesně nula korun. Od dědické daně byly nejdříve osvobozeny pouze neziskové organizace, dnes už se to týká všech.

Na co ale nesmíte v případě dědictví (movitých i nemovitých věcí) zapomenout, je ale daňové přiznání k dani dědické. To je potřeba podat na finančním úřadu do 30 dnů od skončení dědického řízení. Právnické osoby osvobozené od daně (církev, nadace, neziskové společnosti apod.) mají čas celé pololetí.

Něco málo z historie dědické daně

Dědickou daň bylo nutné podle zákona platit do konce roku 2013. Od následujícího roku je veškeré bezúplatné nabytí (dědictví, darování, převod nemovitosti) od daně osvobozené.

Teď se podíváme na „co by, kdyby“, tedy co by bylo nutné platit, kdyby dědická daň stále platila. K tomuto účelu lze využít některou z internetových kalkulaček, třeba tuto. Z ní se dozvíte, že pokud by po vás vaše dítě zdědilo dům v hodnotě 1,2 milionu korun, neplatilo by nic. Sourozenci, synovci, neteře, strýcové, tety, zkrátka všichni ve 2. skupině podle příbuzenského stavu, by také neplatili nic. Pokud by ale dědil někdo z 3. skupiny (ostatní fyzické a právnické osoby), na dani by býval zaplatil 44 tisíc korun.

Poplatkům se přesto nevyhnete

Nebudu vás nijak strašit, určitě nebudete za zděděnou věc platit více, než tomu bylo v době platnosti dědické daně.

Podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti budete muset zaplatit poplatek notáři, který se bude starat o jednotlivé úkony v rámci dědického řízení. Jak vysoký? Záleží na výši zděděného majetku. Pro představu můžete opět využít internetovou kalkulačku. Když zůstaneme u našeho příkladu domu v hodnotě 1,2 milionu, notáři bude náležet necelých 15 tisíc korun.

Dědíte-li nemovitost o hodnotě vyšší než 5 milionů korun, čeká vás ještě další povinnost – ohlášení finančním úřadu. Toto lze učinit jak elektronicky formou datové zprávy, tak papírově nebo ústně se zápisem do protokolu. Jestliže tento krok vynecháte, vystavujete se riziku pokuty, která nebývá zrovna nízká (0,1–15 % z celkové hodnoty dědictví).

Když je k dispozici závěť

Existují dvě formy dědictví. Začněme tou méně rozsáhlejší formou – závětí. Svou poslední vůli může napsat kdokoliv, a to následujícími třemi způsoby:

1. vlastnoručně s vlastním podpisem,
2. na stroji nebo počítači za přítomnosti 2 svědků, kteří nejsou v závěti uvedeni jako dědicové,
3. veřejnou listinou u notáře.

Výhody závěti

• Pokud zůstavitel neuvedl, kdo jakou část majetku dědí, dělí se vše rovným dílem.
• Zůstavitel si může stanovit podmínky jako např. čas, kdy dotyční movité nebo nemovité věci zdědí (třeba až v 18 letech), do té doby spravuje majetek správce pozůstalosti.

Nevýhody závěti

• Závěť může být autorem upravována a měněna bez vědomí dědiců.
• Vždy bude mít před závětí větší váhu dědická smlouva, pokud existuje.
• Není možné vynechat neopominutelné dědice, pokud nebyli vyděděni nebo se sami nezřekli dědictví.

Jak se dědí podle příbuzenského vztahu

Pokud neexistuje závěť ani dědická smlouva, rozděluje dědictví stát podle zákona. Jako pomůcka mu k tomu slouží třídy, do kterých jsou dědicové rozdělení. První třídu berte jako tu, která dědí v prvé řadě.

1. Děti a manžel zůstavitele. Pokud některé děti nedědí, následují jejich potomci (vnoučata zůstavitele) a jejich potomci (pravnoučata zůstavitele).
2. Nejsou-li nebo nedědí-li děti, přichází na řadu dělení mezi manžela (či partnera, který žil minimálně 1 rok se zůstavitelem v domácnosti) a rodiče rovným dílem.
3. Nedědí-li děti, manžel ani rodiče, na řadě jsou sourozenci, případně jejich děti (synovci a neteře zůstavitele).
4. Pokud nedědí děti, manžel, rodiče ani sourozenci, synovci a neteře, připadne majetek prarodičům (babičce a dědečkovi zůstavitele).
5. Do poslední třídy dědiců patří prababička a pradědeček, přestože jde o neobvyklé případy.

Připravte se na dědické řízení: takhle probíhá

Dědické řízení probíhá před soudem ihned po smrti zůstavitele. Informaci nemusíte soudu předávat vy, postará se o to matrika. K samotnému řízení by měli dorazit pokud možno všichni, kdo by mohli patřit mezi dědice. Pokud bude řeč také o dluzích, můžete vedle sebe u soudu očekávat také věřitele. Soud bude pracovat s dokumenty, které dokládají ocenění majetku, jenž je předmětem dědictví. Nebude chybět ani případná dědická smlouva, závěť, soupis majetku, soupis dluhů atd. Soud navíc prověří notáře, který má konkrétní dědické řízení na starosti.

Zřeknout se dědictví, nebo ne?

Všechno, nebo nic. To je zlaté pravidlo, které s dědictvím souvisí. Pokud se například ukáže, že zdědíte mimo jiné i dluhy, můžete se jich zřeknout. Jakmile to ale uděláte, nedostanete už nic jiného. Samozřejmě, když zdědíte pohádkové bohatství a k tomu malý dluh, není problém. Dluh splatíte a ještě vám něco zbude. Dědictví se ale nejčastěji lidé zříkají, když počty ukážou, že by se ocitli v minusu.

Je lepší dědictví, nebo darování?

Chcete mít už teď jasno, komu jednou připadne váš movitý a nemovitý majetek? Můžete sepsat závěť (dědictví) nebo ho s darovací smlouvou věnovat (dar). Obě dvě varianty mají své výhody a nevýhody, na něž se teď spolu podíváme:

Dědictví

Výhody

• Od roku 2014 nemusí dědic platit dědickou daň.
• Je jasné, kdo co dostane.
• Majetek získávají dědici až po smrti zůstavitele.
• Lze si jasně stanovit podmínky dědictví, např. věk dědice.

Nevýhody

Prodá-li dědic nemovitost do 5 let poté, co ji zdědí, bude muset platit daň z příjmu z přeprodeje nemovitosti. Pokud ale zůstavitel vlastnil nemovitost déle než 5 let nebo v ní měl 2 roky trvalé bydliště, daň pak není nutné platit.

Nemůžete vynechat nepominutelné dědice, leda byste je z pádných důvodů vydědili.

Součástí dědictví jsou i dluhy.

Stává se, že je dědické řízení zdlouhavé a stojí nemalé peníze.

Darování

Výhody

• Od roku 2014 nemusí dědic platit darovací daň.
• Daň z příjmů se netýká všech v rodině. Neplatí ji nikdo z přímé a vedlejší linie blízkých.
• Na rozdíl od dědictví tady můžete vynechat tzv. nepominutelného dědice.
• Nízké náklady na vyřízení.

Nevýhody

• Jakmile něco darujete, může s tím obdarovaný téměř okamžitě nakládat. Aby to nedopadlo tak, že vás bude chtít třeba vystěhovat z vašeho domu, doporučuji smlouvu upřesnit a uvést v ní, od kdy je možné darovanou věc užívat a nakládat s ní. Jde o tzv. věcné břemeno (tzv. služebnost).
• Prodá-li obdarovaný nemovitost do 5 let poté, co ji získá darem, bude muset platit daň z příjmu z přeprodeje nemovitosti. Pokud jste ale vlastnili nemovitost déle než 5 let nebo jste v ní 2 roky měli trvalé bydliště, daň pak není nutné platit.
• Těžko změníte obdarovanou osobu dodatečně.

Jak dědictví, tak darování není nejjednodušší, co se týká dokumentace a vyřizování na úřadech. Abyste sami sobě nebo svým blízkým v budoucnu nezpůsobili potíže, doporučuji obrátit se raději na odborníka z oboru.

„Ty nic nedostaneš“ aneb ne vždy je to tak snadné

Vydědit někoho listinou o vydědění a zbavit ho tak nároku na dědictví se může zdát jednoduché. Ale opak je pravdou. Ne každému totiž můžete odříct to, co mu právem náleží. Leda byste k tomu měli pádné důvody. To, že vám potomek na sklonku života nevařil každý den teplé večeře a protestoval, když jste si chtěli přepnout program v televizi, rozhodně není ten správný důvod. Potomka můžete vydědit jen, pokud se chová v rozporu s dobrými mravy, nijak o vás roky neprojevuje zájem, spáchal úmyslný trestný čin a byl odsouzen k trestu odnětí svobody alespoň na 1 rok nebo pokud vede trvale nezřízený život (pije alkohol, je závislý na drogách nebo třeba herních automatech).